Studio Munipress​

Mankind – Music – Technology Technology in the Musical Thinking of the 20th and Early 21st Centuries This book examines the modalities of human relationships and technology as reflected in the musical thinking of the authors of art music of the 20th and early 21st centuries. The discursive and reference frame of the treatise consists mainly of individual artistic poetics and more general musical-aesthetic reflections embedded in the basic theoretical concepts of technology and its functions in culture and society. The departure point for the work is Heidegger’s lecture "Die Frage nach Technik", in which he suggests humanising technology through art. The following chapters examine the relationships between man, music, and technology from three points of view. Chapter 3 deals with music from a technical point of view, chapter 4 analyses the transformation of the musical artefact in the developmental arch of the 20th century from numerical abstraction through digitisation to materialisation in musical as well as non-musical art forms. Chapter 5 is a representation of man and his thinking in relation to technology in music. Here we distinguish between four basic types of attitudes in musical thinking on technology, categorised by the degree of influence attributed to technology: techno-utopian/techno-optimistic, techno-realistic, techno-sceptic, and post-technological. In the latter, we define four basic artistic strategies forming separate types: critical attitude, adaptation of technological models, recycling, and inspiration. These strategies are ranked from generally negative attitudes through specifically positive to generally positive.

Information:

Author: Martin Flašar

Number of Pages: 145

Published: 2024

ISBN 978-80-280-0364-7

Buy book: https://munishop.muni.cz/obchod/knihy...

Production: Radek Gomola & Monika Vysoudilová

Masaryk University Press, 2024

The publication reveals details of Bohuslav Martinů’s relations with his pupil and composer Jan Novák in the years 1947–1959 against the background of preserved correspondence. The book brings an edition of a set of letters from Martinů to Novák and also Jan Novák’s correspondence about Martinů and vice versa. The interpretation of the newly acquired sources reveals a rich network of related facts, events and contacts that reconstruct the framework of contemporary musical culture. They also define the role of Jan Novák and his wife Eliška in promoting Martinů’s work in the 1950’s in our country at a time when he was facing politically engaged criticism. The monograph also strives to point out parallels in the life and work of both composers, whether it is emigration, Europeanism, humanism or the relationship to folk music and theater. The book, which is published on the 100th anniversary of Jan Novák’s birth, seeks to contribute to a deeper understanding and appreciation of the work of this important composer, who was sentenced to compulsory collective amnesia due to emigration.

Information:

An Artist Must Never Lose Courage Jan Novák and Bohuslav Martinů in the light of a correspondence (1947–1959)

Authors: Martin Flašar, Pavel Žůrek

Number of Pages: 423

ISBN: 978-80-210-9890-9 DOI:

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-...

Buy book: https://muni.cz/go/umelec

Production: Radek Gomola & Marek Konečný

Masaryk University Press, 2022

"English or Czenglish" is a completely revised edition of the reference book dealing with errors in and misconceptions about both grammar and lexis that affect Czech, Slovak, and other, mostly Slavonic speakers of English. In addition to dealing with typical errors, a wider range of issues related to correct English usage and English style in general are addressed. Entries in the book provide explanations and illustrative examples of correct current usage from the corpora, literary works, history texts, scholarly articles, the media and popular culture.

Information:

English or Czenglish Avoiding Czechism in English Authors: Don Sparling, Simona Kalová, Chris Rance

Number of Pages: 319 ISBN: 978-80-210-9965-4

Buy book: https://muni.cz/go/english-or-czenglish

Production: Radek Gomola & Marek Konečný

Masaryk University Press, 2022

Dílo Velká logika. Věda o myšlenkovém řádu napsal Karel Engliš během 2. světové války, kdy se skrýval před nacisty na Vysočině ve Velkém Trsném. Rukopis o rozsahu přes 2500 stran rozdělil do dvou dílů: Části obecné a Části zvláštní s podnázvem Logické rozpravy. Jeho snahou bylo podat ucelený výklad teorie poznání.

První díl Velké logiky předal k vydání nakladatelství Melantrich a ještě v roce 1947 vyšel výtah s názvem Malá logika. Po únoru 1948 byl Karel Engliš jako nežádoucí osoba zbaven funkce rektora Univerzity Karlovy a byl vysídlen z Prahy. Jeho díla musely knihovny stáhnout z fondů, hotová sazba 1. dílu Velké logiky byla rozmetána. Rukopisy svých děl ukrýval před zabavením komunisty u různých přátel. Později je jeho rodina předala do Archivu Národního muzea.

Masarykova univerzita u příležitosti 100. výročí založila v roce 2019 novou ediční řadu v edici Pocta osobnostem. Plánuje zde zveřejňovat nevydaná díla Karla Engliše, který se o založení univerzity zasloužil a byl jejím první rektorem. K objevení kompletního rukopisu Velké logiky přispěl dr. Martin Hlaváč, který se dílem K. Engliše dlouhodobě zabývá a archivní fondy dokonale zná. Odborníci z Archivu Masarykovy univerzity pod vedením Mgr. Luďka Navrátila rukopisy uspořádali a kompletně zdigitalizovali v průběhu roku 2020. Tímto originály ochránili a umožňují badatelům odborné zpracování přístupem k digitálním faksimiliím. Souhlas ke zveřejnění poskytli dědicové Karla Engliše a Státní fond kultury ČR.
Již nyní, u příležitosti 2. ročníku Masarykových dnů 2021, je možné ukázky rukopisů prolistovat na portálu Munispace, online čítárny Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity.

Produkce videa Alena Mizerová a Radek Gomola, Nakladatelství Munipress MU, 2021

Voda není samozřejmostí a na planetě Zemi jí není nekonečné množství. Jaké jsou příklady dobrého a špatného hospodaření s vodou? Jak je to se suchem v České republice? To vše a mnohem více se dozvíte v nejnovějším díle pořadu #MUsimetovedet! s hydrogeologem Tomášem Kuchovským z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU.

Většina lidí přinejmenším tuší, že Tomáš Garrigue Masaryk byl významným přítelem Židů a stoupencem sionismu. Méně lidí však ví, že v roce 1927 podnikl cestu do Svaté země. Byla to první návštěva oficiální hlavy státu v mandátní Palestině. I když Masaryk tuto cestu podnikl v utajení, pod jiným jménem a vykazoval ji jako soukromou, zanechal na území dnešní Izraele významnou stopu.

V březnu se ve skleníku Mendelova muzea v Brně konala výstava na toto téma. Jiří Hanuš při této příležitosti pozval Táňu Klementovou, která v rozhovoru přibližuje širší souvislosti Masarykovy cesty a jeho pozitivní vztahy k sionistickému hnutí. Vítejte u nové epizody #MUsimetovedet!

,,ÚSTAVNÍ SOUD JE JAKO DEŠTNÍK. KDYŽ SVÍTÍ SLUNCE, TAK STAČÍ, KDYŽ VÍME, KDE JE. A KDYŽ JE ŠKAREDĚ, TAK JSME RÁDI, ŽE HO MŮŽEME ROZTÁHNOUT.”

Vojtěchu Šimíčkovi letos v létě končí desetiletý mandát soudce Ústavního soudu. Nad uplynulou dekádou, rolí Ústavního soudu a jeho historií se zamýšlí s Jiřím Hanušem v nejnovější epizodě pořadu #MUsimetovedet!

JE IZRAEL SPÍŠE EVROPSKÁ NEBO BLÍZKOVÝCHODNÍ ZEMĚ?

V úvodní epizodě nové řady #MUsimetovedet! se opět zaměříme na téma státu Izrael. Při této příležitosti si Jiří Hanuš pozval Irenu Kalhousovou, ředitelku Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Na rozdíl od nedávného rozhovoru s Markem Čejkou se rozhovor nezaměřuje ani tak na izraelsko-palestinský konflikt, jako spíše na vnitropolitickou a společenskou situaci ve státě Izrael.

,,JEDNOU BUDE DOBŘE, ŽE BYLO ZLO…”

V adventním čase přinášíme speciální epizodu #MUsimetovedet! v rámci které si Jiří Hanuš pozval teologa a religionistu Pavla Hoška. Společně se ponořili do vnitřního světa J. R. R. Tolkiena, duchovního otce Středozemě, do které zasadil příběhy Pána prstenů, Hobita a Silmarillionu. V čem je Tolkienova mytologie jedinečná? Jakou roli hrál v jeho práci jazyk? Dá se Tolkienovo dílo zařadit do existujících žánrů, nebo se vymyká všem kategoriím?

„NENÍ TO VOLBA POLITICKÁ, ALE MORÁLNÍ.“

V rámci cyklu přednášek #MUsimetopoznat! jsme se rozhodli uveřejnit výjimečný projev ukrajinského diplomata Olexandera Scherby, který přednesl 16. listopadu 2023 v aule Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Scherba řadu let vedl zastupitelský úřad své země ve Vídni, působil také v Německu nebo USA a o geopolitických souvislostech Ukrajiny napsal několik knih. Více informací o akci: https://www.em.muni.cz/udalosti/17046...

7. října letošního roku vtrhli teroristé z organizace Hamás na území Izraele a mimořádně brutálním způsobem zavraždili nesčetné množství nevinných civilistů. Jiří Hanuš si v nové epizodě #MUsimetovedet! pozval politologa Marka Čejku, autora celé řády publikací o Izraeli a Blízkém východu. Společně probírali charakteristiku současné izraelské společnosti, povahu palestinského terorismu, historii izraelsko-palestinského konfliktu a související geopolitické otázky.

V úvodu třetí řady #MUsimetovedet! si Jiří Hanuš pozval Kláru Šeďovou, ředitelku nově vzniklého institutu SYRI. Nejedná se ovšem o hlasovou asistentku z dílny společnosti Apple, SIRI, ale o Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Tato výjimečná instituce sdružuje a propojuje vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Jejich cílem je společně analyzovat aktuální rizikové situace (ať už jedná o pandemie, války, ekonomickou situaci) a následně nabízet konkrétní, daty podložené analýzy směrem k politikům. Jakými problémy se institut zabývá, jaká je jeho organizace a může takto mezioborová instituce efektivně fungovat?

V závěrečném díle druhé řady #MUsimetovedet! si Jiří Hanuš pozval Víta Hlouška z FSS MU a společně debatují nad odkazem slavného diplomata Henryho Kissingera, který nedávno oslavil 100. narozeniny. Jak se osvědčilo Kissingerovo vnímání světového řádu a jak svoje historické zkušenosti promítá do politické praxe?

Integrovat romskou menšinu se dlouhodobě nedaří. Jaké jsou pro to historické důvody a proč je důležité, aby se to povedlo? Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury vás provede historií této jedinečné instituce a stručnou historií romského obyvatelstva v nové přednášce z cyklu #MUsimetopoznat!

Dílo významné výtvarnice Míly Doleželové se brzy dočká trvalé expozice v Univerzitním centru MU v Telči. Při příležitosti nadcházející vernisáže si Jiří Hanuš pozval dva odborníky na dílo a život této významné malířky z Vysočiny: historika umění Aleše Filipa z Masarykovy univerzity a ředitelku Muzea romské kultury v Brně Janu Horváthovou. Jakým způsobem pracuje Míla Doleželová s romskou tematikou a kde se její nadšení pro romskou kultura vzalo? Jak lze charakterizovat a kde všude lze najít její dílo? Vítejte u nové epizody #MUsimetovedet!

Zmíněná monografie o Míle Doleželové: https://munishop.muni.cz/obchod/knihy...

Informace o vernisáži a stále expozici v Telči: https://kuc.muni.cz/akce-a-prednasky/...

JAZYK JE STOLIČKA O TŘECH NOHÁCH – CO SE ŘÍKÁ, KDO TO ŘÍKÁ, KOMU SE TO ŘÍKÁ

V jakém stavu je český jazyk? Jakým způsobem využívá jazyk současná ruská propaganda? Existují jednoznačné definice termínů jako jsou ,populismus’ nebo ‚dezinformace‘? O těchto zásadních otázkách přišel s Jiřím Hanušem debatovat literární teoretik a historik Jiří Trávníček, působící v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Vítejte u nové epizody #MUsimetovedet!

Paleoklimatologie se zabývá rekonstrukcí dřívějšího klimatu v řádu staletí až stovek milionů let. Odkud a jakým způsobem čeští vědci v Antarktidě sbírají data a jak je analyzují? Do tajů paleoklimatologie vás zasvětí geolog Daniel Nývlt. Vítejte u nové přednášky z cyklu #MUsimetopoznat!

Masarykova univerzita se může pyšnit faktem, že je jediná univerzita na světě, která má ve své gesci národní výzkumný program na Antarktidě. Od roku 2007 mohou vědci navštěvovat univerzitou provozovanou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. V nové ,,mrazivé“ epizodě #MUsimetovedet! přijal pozvání Jiřího Hanuše geolog Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty MU a společně si povídají o historii této jedinečné výzkumné stanice a o v současnosti probíhajícím výzkumu.

Nová doplňující přednáška pokračuje v tématu smrti a umírání, které Jiří Hanuš otevřel v nedávné epizodě #MUsimetovedet! se Zdeňkovou Dohnalovou. Z jakých hledisek můžeme smrt zkoumat? Jakou roli hrají rituály? Co je to sociálně neuznaný smutek? To vše a mnohem více v nové přednášce z cyklu #MUsimetopoznat!

VŽDY SE DÍVEJ NA SMRT Z TÉ LEPŠÍ STRÁNKY?

Naše smrt je nevyhnutelná a v posledních letech nás obklopuje stále intenzivněji (pandemie, válka). Přesto je pro lidstvo stále obtížnější se se smrtí vyrovnat. Ze smrti se v průběhu minulého století stal osamělý, v podstatě neviditelný akt, probíhající za zavřenými dveřmi nemocnicí a hospicových zařízeních. Jiří Hanuš se toto složité téma rozhodl v našem seriálu otevřít a pozval si doktorku Zdeňku Dohnalovou, která se věnuje thanatologii (nauce o smrti). Podívejte se na zbrusu novou epizodu seriálu #MUsimetovedet!

CO NÁS NEZABIJE, TO NÁS…

V nové epizodě #MUsimetovedet! si Jiří Hanuš pozval prof. Julii Dobrovolnou a společně se zaměřují na problematiku stresu. Může být stres pro člověka prospěšný? Je možné stres měřit? Jakým způsobem na nás působí krize posledních let?

,,Když chtěl někdo kritizovat Masaryka, tak se pustil do Beneše.“

Vítejte u prvního dílu druhé série #MUsimetovedet! Vzhledem k nedávné prezidentské volbě si Jiří Hanuš tentokrát pozval prof. Ivana Šedivého z Univerzity Karlovy. Společně se zamýšlí nad otázkami kolem osobnosti prezidenta Masaryka, jehož jméno se po vzniku první republiky stalo jistým národním brandem. Jaké hodnoty byly spojeny s tímto ,,brandem“, které z nich přežívají až dodnes? A proč nelze ,,Masarykovský mýtus" definovat jako typický kult osobnosti?

MUŽ, KTERÝ VĚDĚL PŘÍLIŠ MNOHO

Pátá epizoda seriálu #MUsimetovedet! je venku. Pozvání Jiřího Hanuše tentokrát přijal známý ruský historik, religionista a politolog, Andrej Borisovič Zubov. Rozhovor odhalí nejenom pozadí vzniku dvoudílných Dějin Ruska 20. století, ale i autorův vztah s původním editorem tohoto rozsáhlého díla, Alexandrem Solženicem. V epizodě se také dozvíte, jak se proměnilo univerzitní prostředí v Rusku za posledních několik dekád a co se skutečně skrývá v jádru komunistické ideologie.

EN i CZ titulky.

V nové epizodě #MUsimetovedet! si Jiří Hanuš pozval Jindřicha Chatrného, odborníka z Muzea města Brna, aby mu pomohl odhalit některé skutečnosti o životě významného dětského lékaře a sběratele umění, Otakara Teyschla. Jak v sobě doktor Teyschl kombinoval odlišné role doktora a sběratele/mecenáše? Bylo to v období první republiky něco vyjímečného? A jakou roli hrál doktor Teyschl ve vytvoření a umístění známého obrazu výtvarníka Antonína Procházky? To všechno a mnohem více se dozvíte v nové epizodě našeho seriálu...

NIKDO NÁS NECHÁPE, NIKDO NÁM NEROZUMÍ...

Ve světle současných událostí na Ukrajině si musíme položit otázku: Jak se Rusové sebeurčují jako národ a jakým způsobem nahlíží na svou historii? Jiří Hanuš si tentokrát pozval odborníka na ruské dějiny a literaturu, doktora Josefa Šaura. Podívejte se na zbrusu novou epizodu seriálu #MUsimetovedet!

Jakou roli hrají dějiny v současném Rusku? Jakým způsobem se Rusové identifikují jako národ? Josef Šaur vás provede celou řadou zajímavých sociologických průzkumů, vztahujících se k osobnostem ruských dějin a zásadním historickým událostem. Tyto průzkumy nám totiž mohou alespoň částečně odpovědět na otázku, proč Rusové tolerují režim Vladimíra Putina a jím vedenou agresi na Ukrajině.

V druhé epizodě nového pořadu #MUsimetovedet! si Jiří Hanuš pozval dva současné umělce, kteří významně přispěli k oslavám 200. výročí od narození zakladatele genetiky, G. J. Mendela. Vendula Chalánková je autorkou osobitého životopisného komiksu z Mendelova života a ilustrátorkou Kuchařky pro Mendela. Karel Rechlík zase v prostorách Augustiniánského opatství na Starém Brně vystavuje svoje obrazy inspirované Mendelovým celoživotním dílem. V nové epizodě se nejenom dozvíte, co je inspiruje k umělecké tvorbě a jaký je jejich vztah k osobnosti slavného přírodovědce a opata, ale také například, jakou roli hraje v jejich životě a tvorbě hudba…

Členství středoevropských zemí v Severoatlantické alianci není samozřejmostí. Kdo se zasloužil o náš vstup do NATO a jaké byly argumenty kritiků? Existoval nějaký slib o nerozšiřování NATO? Na všechny tyto otázky vám odpoví profesor Zdeněk Kříž. Vítejte u #MUsimetopoznat!

‚MUsíme to vědět!’ je nový seriál z produkce Masarykovy univerzity, jehož cílem je dát prostor osobnostem, které málokdy dostávají možnost formulovat svoje často komplexní myšlenky v uspěchaném prostředí dnešních médií. Pořadem provází Jiří Hanuš.

Ředitelka Mendelova muzea v brněnském augustiniánském klášteře, Blanka Křížová, vás provede životem slavného přírodovědce, od jeho nelehkého mládí až k revolučním vědeckým objevům. V druhé části epizody pak autorka výstavy Genetika aneb Podivuhodná cesta do jádra buňky, Eliška Svobodová, představí nejenom výstavu samotnou, ale i problematiku GMO (tzv. Geneticky modifikovaných organismů).

,,Vladimír Putin se podle mého soudu ukazuje jako velmi zdatný politik, který přispívá k rozšiřování Severoatlantické aliance."

 V první epizodě pořadu #MUsimetovedet! jsme se zaměřili na momentálně probíhající válku na Ukrajině. Mění se v důsledku války světový řád? Proč ruská společnost toleruje Putinovu zahraniční politiku? Na otázky Jiřího Hanuše tentokrát odpovídal politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity – prof. Zdeněk Kříž.

Ve Skleněném pokoji, „srdci“ vily Tugendhat, proběhlo 6. června 2024 komorní představení sbírky dopisů německého teologa a filozofa Romana Guardiniho o přírodě, umění a vztahu člověka a techniky, vydanou v koedici Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity a Muzea města Brna.
Vila Tugendhat nebyla pro křest knihy „Dopisy od jezera Como“ vybrána náhodou. Myšlenky Romana Guardiniho totiž významně zasáhly Ludwiga Miese van der Rohe, architekta, který stál za návrhem této slavné brněnské vily.
Přinášíme záznam z tohoto slavnostního večera, včetně přednášky Rostislava Šváchy o vlivu Guardiniho na tvorbu Ludwiga Miese van der Rohe. Moderuje Ing. Arch. Iveta Černá, vedoucí Vily Tugendhat.

Hudební doprovod zajistili členové hudebního uskupení Dívka v rytmu zrozená

Podrobnosti o knize:
Dopisy od jezera Como
Nečekané inspirace Ludwiga Miese van der Rohe

Autor: Romano Guardini
Překlad: Vladimír Petkevič
Předmluva: Rostislav Švácha
Fotografie a doplňkový text: Libor Teplý
Doslov: Walter Dirks
Grafická úprava: Filip Skalák

Počet stran: 121
Rok vydání: 2024

ISBN 978-80-280-0515-3

K zakoupení na https://muni.cz/go/DopisyOdJezeraComo

Produkce videa Radek Gomola
Nakladatelství Munipress MU, 2024

Záznam z pořadu "Západ se vrací" u příležitosti literárního festivalu MU Knihy v Brně.

Produkce videa Radek Gomola

Nakladatelství Munipress MU, 2024

Nad knihou besedovali: Zdeňka Knechtová, Teodor Horváth a Vlastimil Švec

Kniha je pokusem alespoň částečně odkrýt specifika chirurgické profese. Prolíná se v ní pohled chirurgů, s nimiž autor vedl rozhovory, s pohledem zvenčí. Je to pohled pedagoga, mezioborově orientovaného. Kniha je využitelná v přípravě na lékařskou profesi a je předpoklad, že osloví širší odbornou i laickou veřejnost.

Podrobnosti:

Povolání chirurg: specifická pomáhající profese

Autor: Vlastimil Švec

Počet stran: 129 Rok vydání: 2022

ISBN 978-80-210-9847-3

Kniha je volně dostupná v elektronické podobě v čítárně Munispace https://munispace.muni.cz/library/cat...

Produkce videa Radek Gomola
Nakladatelství Munipress MU, 2023

Nad knihou besedovali: Radka Nokkala Miltová, Jan Galeta, Romáš Valeš

Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku. Právě navrácení a objevování ztracených významů tvoří podstatnou část odborného zájmu čelního představitele brněnské školy dějin umění prof. PhDr. Jiřího Kroupy, CSc. Autorky a autoři textů v předkládané publikaci připravené k poctě pana profesora se skrze různé metodologické přístupy zaměřili na rozmanité vrstvy vizuální kultury od středověku po 20. století. Kniha je rozdělena do tří tematických částí zaměřených na vizuální kulturu a umění středověku a raného novověku, na umění a architekturu moderní doby, a nakonec na historiografii, metodologii a teorii dějin umění.

Podrobnosti: Od dějin umění k uměleckému dílu

Cesty k porozumění vizuální kultuře

Editoři: Jan Galeta, Ondřej Jakubec, Radka Nokkala Miltová, Tomáš Valeš

Počet stran: 662

Rok vydání: 2021

Vydavatel: Books & Pipes

Koedice: Masarykova univerzita

ISBN 978-80-210-9993-7

K zakoupení na https://muni.cz/go/od-dejin-umeni

Produkce videa Radek Gomola a Marek Konečný

Nakladatelství Munipress MU, 2022

Záznam ze křtu knihy Ivany Noble „Tou cestou domů. Meditace s obrazy“ u příležitosti literárního festivalu MU Knihy v kině.

Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality. Více než padesát reprodukcí výtvarných děl autorky v knize představují litografie, které tvořila v dílně Petra Korbeláře v letech 2007–2019, a pozdější olejové obrazy, včetně cyklu Mariin život. Vznikal v době covidových restrikcí a autorčina působení v Mariánských Lázních.

Podrobnosti: Tou cestou domů. Meditace s obrazy

Autor: Ivana Noble Počet stran: 130

Rok vydání: 2022

ISBN 978-80-280-0129-2

K zakoupení na https://muni.cz/go/tou-cestou-domu

Produkce videa Radek Gomola
Nakladatelství Munipress MU, 2023

Záznam z pořadu "Gucci, Klimt a Ravenna: za hranice klišé a z lásky. Ivan Foletti" ze dne 9. června 2022 na knižním veletrhu Svět knihy Praha 2022.

Přednášel:

Ivan Foletti

Produkce videa Radek Gomola

Nakladatelství Munipress MU, 2022

Záznam z pořadu „15 let nakladatelství Munipress“ ze dne 10. června 2022 na veletrhu Svět knihy Praha 2022, kde proběhlo také setkání s autory publikací „English or Czenglish“ a „Stokrát Antarktida“.

Promlouvali:

za nakladatelství Munipress Alena Mizerová, Lea Novotná

Don Sparling, Simona Kalová, Chris Rance (English or Czenglish)

Miloš Barták (Stokrát Antakrtida)

Produkce videa Radek Gomola
Nakladatelství Munipress MU, 2022