Masarykova univerzita v Brně. Příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě

Příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě

Lukáš Fasora, Jiří Hanuš

Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. Publikace proto hodlá oslovit široký okruh čtenářů spojených s Masarykovou univerzitou, Brnem a Moravou a připomenout jim u příležitosti jubilea slavné i stinné stránky dějin alma mater. Autorům však jde také o příspěvek do vědecké diskuse, probíhající dosud spíše mimo okruh domácí vědy, o otázce postavení univerzity ve společnosti, o proměnách vědy, vysokoškolského studia a celé univerzitní kultury ve velmi dramatických a totalitními ideologiemi silně poznamenaných českých a evropských dějinách 20. století.

„Pozoruhodnou vlastnost textu knihy spatřuji ve vytrvalé snaze autorů neulpět v minulosti a zároveň ji ani nepřikrašlovat, obcházet nebo zapírat. Je tomu tak proto, že autoři umí hledat sporadické spojnice i nové tendence, o nichž jsou přesvědčeni, že směřují do slibné budoucnosti. Na tento úkol se připravili velmi zodpovědně svým bádáním v řadě historických pramenů, nezřídka pak i dokumentů archivní povahy. Jejich úkol nebyl nikterak ulehčen mírou zpracování dějin jednotlivých fakult brněnské univerzity, jež díky tomu, že vznikla v roce 1919, byla ve formování svého profilu poznamenána turbulentními dějinami ,krátkého‘ 20. století způsobem, který lze místy považovat za paradigmatický.“

prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc., Univerzita Karlova (z recenzního posudku)

Lukáš Fasora (1972), pracovník Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Badatelsky se orientuje především na české a středoevropské dějiny 19. století, zvláště se zabývá otázkami změn v městské společnosti, generováním elit v městské samosprávě a aspekty vztahů měšťanstva a dělnictva. Editor a  spoluautor řady výzkumných projektů, např. Člověk na Moravě 18.–20. století, Sekularizace českých zemí v 19. století, Občanské elity a obecní samospráva, Politik vor Ort, Dějiny Jihlavy, Industrialisierung Ostmitteleuropas, Europaeische Wollstadte aj. Autor monografie Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914 (2007).

Jiří Hanuš (1963), pracovník Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Centra pro studium demokracie a kultury. Věnuje se kulturním dějinám 19. a 20. století, českým církevním dějinám po roce 1945 a dějinám historiografie. Podílí se na výzkumných projektech Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura a na badatelských a publikačních projektech CDK. Je šéfredaktorem časopisu Církevní dějiny, editorem a spolueditorem sborníků věnovaných sekularizaci a kultuře, např. Evropa a její duchovní tvář (2005), Historik v proměnách doby a prostředí – 19. století (2007). Je autorem publikací Skrytá církev, Felix M. Davídek a společenství Koinotés (s P. Fialou, 1999), Tradice českého katolicismu (2005), Katolická církev v Československu 1945–1989 (se S. Balíkem, 2007).