Genetika

Nová vysokoškolská učebnice genetiky po 30 letech na trhu

D. Peter Snustad a Michael J. Simmons

Nakladatelství Masarykovy univerzity připravilo překlad osvědčené a moderně zpracované učebnice Principles of Genetics (5. aktualizované vydání, Wiley & Sons, 2009). Kolektiv překladatelů tvoří profesoři brněnských univerzit a pracovišť Akademie věd ČR: Jiří Doškař, Jiří Fajkus, Petr Hořín, Aleš Knoll, Petr Kuglík, Jiřina Relichová (editorka českého vydání), Jan Šmarda, Jana Šmardová, Renata Veselská a Boris Vyskot.

První představení učebnice se uskutečnilo v rámci 15. knižního veletrhu Svět knihy Praha za účasti prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc. a prof. RNDr. Jiřiny Relichové, CSc., editorky českého vydání. Fotky z uvedení knihy si můžete prohlédnout v Galerii událostí.

V posledních letech prochází genetika radikálním vývojem. DNA i těch nejsložitějších genomů může být dnes analyzována do nejmenších podrobností, funkci jednotlivých genů lze zkoumat pomocí ohromného množství nových technologií, je dokonce možné geneticky měnit organismy. Díky všem těmto změnám je dnes genetika středobodem technologické revoluce, která ovlivňuje zemědělství, medicínu i společnost. Genetika se stala klíčovou vědou celé biologie a neobejde se bez ní výzkum žádného biologického odvětví. Poslední česká učebnice vyšla v roce 1979 a je již svým obsahem nevyhovující. Cílem nového vydání genetiky je proto poskytnout studentům srozumitelný a aktuální úvod do této významné vědy.

Text knihy se skládá z 25 kapitol. První dvě kapitoly představují úvod do genetiky, základní informace o buněčném dělení a některé modelové genetické organizmy; v kapitolách 3–8 studenti poznají zákonitosti spojené s klasickou genetikou a základní postupy při genetické analýze mikroorganizmů; kapitoly 9–14 představují molekulární genetiku, včetně replikace DNA, transkripce, translace, mutace a definice genu; předmětem kapitol 15–18 jsou složitější témata z molekulární genetiky a genomiky; kapitoly 19–22 se věnují regulaci genové exprese a genetickému základu vývoje, imunity a rakoviny; kapitoly 23–25 představují zákonitosti kvantitativní, populační a evoluční genetiky.

„Při výběru materiálů do tohoto vydání jsme usilovali o to, aby kniha byla obsažná, ale ne vyčerpávající. Abychom udrželi objem textu v přijatelných mezích, museli jsme složitě vybírat, co zařadit a co naopak vynechat, a starší materiál jsme upravili tak, abychom získali více prostoru pro aktuální vývoj na poli genetiky. Stejně jako v předchozích vydáních bylo naším cílem vytvořit takový text, jenž by byl využitelný pro různé typy kurzů. Většina vyučujících přednáší látku ve stejné posloupnosti, jak je předkládána v naší knize, začíná tedy klasickou genetikou, navazuje molekulární genetikou a končí kvantitativní, populační a evoluční genetikou. Nicméně text je uspořádán tak, aby si vyučující mohli zvolit i odlišné pořadí. Mohou například začít od základů molekulární genetiky (kapitoly 9–14), následně představit klasickou genetiku (kapitoly 3–8), poté pokročilejší témata molekulární genetiky (kapitoly 15–22) a kurz završit kvantitativní, populační a evoluční genetikou (kapitoly 23–25). Je také možné včlenit kvantitativní a populační genetiku mezi klasickou a molekulární genetiku.“ (Autoři učebnice)

Příloha:

Gregor Johann Mendel: Pokusy s hybridy rostlin
Nový překlad Mendelovy objevné práce vydané v roce 1866.