Cesty božstev

Otázky interpretace náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku

Jakub Havlíček

Kniha vzešla z autorových studijních pobytů v Japonsku, při kterých měl možnost pozorovat, jak je tamější společnost prodchnuta ritualizovaným chováním majícím „implicitně náboženský“ charakter. Z jakých důvodů je japonská kultura prezentována jako jedinečná a homogenní? Jakou roli zde hrají náboženské jevy? A jak lze v japonském prostředí náboženské jevy rozeznat? Autor, vzděláním religionista, historik a filolog, tyto otázky rozpracoval ve své disertační práci, která tvoří větší část této publikace.

Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D. (1978) vystudoval religionistiku, historii a francouzštinu na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Ósace, Tchaj-peji a ve Vídni. Působil jako odborný asistent Semináře japonských studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se náboženstvími v Japonsku, teorií religionistiky, rolí náboženství v moderních společnostech a otázkami vztahu náboženství a nacionalismu.

Autor se ve své knize věnuje zajímavému tématu z oblasti interpretace náboženství a nacionalismu v realitě moderního Japonska. Čtenáři nabízí kompaktní analýzu, ve které snoubí historický, religionistický a politologický horizont. Název publikace Jakuba Havlíčka naznačuje, že hlavní náplní práce je analýza a výklad úlohy náboženství a nacionalismu v moderním Japonsku, avšak samotná kniha přesahuje svým zpracováním dílčí tématiku z oblasti japanistiky. Text je rozdělen na tři části, přičemž první se zabývá obecnou problematikou religionistického bádání, např. postavením religionistiky v systému věd, pravidly religionistického výzkumu, vymezením pojmu náboženství, aj. Tato obsáhlá první část svědčí o autorově velmi dobré orientaci v dané problematice, včetně nejnovějšího poznání, které pouze nepřejímá, ale přistupuje k němu kriticky. Jako taková slouží nejen jako úvod do stěžejní části práce, ale může velmi dobře posloužit taktéž jako úvod do religionistiky obecně. V druhé části, zabývající se konceptem a různými interpretacemi „šintó“, a třetí, věnující se stále aktuální problematice případu Jasukuni, který již řadu let vyvolává rozporuplné pocity nejen v Japonsku, autor prezentuje nové pohledy na řadu zakořeněných a stereotypně vnímaných skutečností. V závěru navrhuje autor alternativní interpretační rámec použitelný při analýze jevů spojených s japonskou religiozitou, kterým se může stát prostorové hledisko „zde-tam-kdekoli“ formulované Jonathanem Z. Smithem.