Koronavirus uvěznil velkou část Evropanů v jejich domovech a způsobil dočasné uzavření nejen univerzit, ale i knihkupectví. Pro český knižní trh bude mít aktuální situace velmi vážné důsledky, někteří se dokonce obávají jeho pádu:

„Hrozí nenávratné zhroucení českého knižního průmyslu s nevyčíslitelnými celospolečenskými důsledky. V sázce je vzdělanost, čtenářská gramotnost a konkurenceschopnost celých generací.“ (z otevřeného dopisu zástupců knižního trhu premiérovi)

Následky nouzového stavu pro knižní průmysl jsou opravdu znepokojivé: Letošní Svět knihy byl nejprve odložen a pak úplně zrušen. Vyhlášení vítězů ceny Magnesia Litera se zatím odsunulo na podzim. Pořadatelé zrušili řadu autorských čtení, autogramiád a odborných konferencí. Knižní trh zároveň přijde o tržby z maloobchodního prodeje (mluvíme o desítkách milionů korun denně), distributoři přestávají platit své závazky a nakladatelé si nemohou dovolit plánovat nové projekty ani pokračovat v těch rozpracovaných. O živobytí se obávají redaktoři a překladatelé, ale také sazeči, grafici či tiskaři. Převládající nejistotu se snaží mírnit Svaz českých knihkupců a nakladatelů, který na svých stránkách pravidelně informuje o vývoji situace a zaslal také otevřený dopis premiérovi, v němž žádá o plnou náhradu škod a celkovou finanční podporu knižního trhu.)

V České republice působí přes dva tisíce aktivních nakladatelství. Ta větší dnes mají finanční rezervy na několik měsíců, menší jsou na tom výrazně hůře. Doufejme, že se vše podaří vrátit k normálu co nejdříve, ale přesto je pravděpodobné, že některá z nich budou muset v důsledku krize skončit. Ačkoli univerzitní nakladatelství čelí podobným obtížím jako jejich komerční protějšky, jejich perspektiva nemusí být tragická. A protože jedním z nejčastějších doporučení, jak současný přísný režim ve zdraví přežít, je zachovat si pozitivní myšlení, zaměřím se v tomto článku nikoli na černé scénáře, ale na dobré zprávy a příležitosti. Věřím totiž, že z celé situace dokonce můžeme vyjít silnější.

Čtyři dobré zprávy pro univerzitní nakladatelství

První dobrá zpráva: Koronavirová krize potvrdí, zda je skutečně pravda, že univerzitní nakladatelství těží ze zázemí svých silných domovských institucí. Univerzity musejí na pandemii reagovat, přecházejí na distanční výuku a mnohé z nich se zapojují do výzkumu viru a jeho léčby. Jejich celkové příjmy se nepochybně sníží. Už brzy se proto dozvíme, do jaké míry univerzity stojí za svými nakladatelstvími a zda jsou ochotné je podržet i v situaci zásadního výpadku příjmů z prodeje knih.

Druhá dobrá zpráva: Krize může pohnout s diskusí o DPH na knihy. Jedním z návrhů, jak v knižním byznysu zmírnit následky krize, je podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů snížení DPH na toto velmi specifické zboží. To je u nás dlouhodobý problém, ve většině evropských zemí je DPH na knihy výrazně nižší. Návrh si tedy zasluhuje naši plnou podporu, knihkupcům a nakladatelům by jistě pomohl. Dodejme ale, že se případné vyjednané snížení nesmí omezit jen na dobu koronavirovou!

Třetí dobrá zpráva: Lidé „od knih“ začali okamžitě řešit, jak svým čtenářům co nejvíce pomoci v těžkých chvílích. Hlavní otázkou je samozřejmě jak zpřístupnit knihy čtenářům v karanténě. E-shopy fungují, mnohé nabízejí slevy nebo bezplatné doručení zásilky. Některá evropská nakladatelství se dokonce vydala cestou uvolnění elektronických verzí svých titulů, a jejich knihy si tedy stáhnete zcela zdarma. V České republice podobně pomáhají knihovny, které otevřely své fondy pro vzdálený přístup (hlavně tedy pro studenty vysokých škol).

Ve vyhrocené situaci někdy pomůže nejen dostupný učební materiál, ale třeba i úplná maličkost. Jako omalovánky. Mnoho rodičů, kteří zůstali zavření doma s dětmi, řeší, jak využít společný čas a nezbláznit se z toho. I s tím dokážou nakladatelé pomoci: Nakladatelství Meander například nabízí zdarma ke stažení omalovánky s ikonickou postavičkou z jeho dětských knih, jezevcem Chrujdou, který děti naučí, jak se bránit nákaze. I malá pomoc se počítá!

Čtvrtá dobrá zpráva: Probíhající pandemie jasně ukázala, jak důležitá je pro lidstvo spolupráce. Snad ještě nikdy v historii jsme neměli tolik dostupných informací tak krátce po vypuknutí nějaké nemoci. Výzkum nového typu viru SARS-CoV-2 pokračuje velmi rychle, nové články a studie se objevují každý den. Co nejširší sdílení informací je nutné, aby se lidstvo dokázalo dosud neznámé hrozbě postavit. V širší perspektivě to potvrzuje význam samotné otevřené vědy a bezbariérového sdílení vědeckých výsledků. Právě proto největší světová odborná nakladatelství bez zaváhání zpřístupnila vědecké články související s tematikou virů a jejich léčby v režimu open access. 

„Jedním z nejzajímavějších zjištění této krize pro oblast vědeckého poznání je to, že když nastane kritická potřeba rychlého šíření dat, jako právě teď, tradiční model vědeckého publikování se ukazuje jako nefunkční.“ (Michael Hiltzik v článku COVID-19 could kill the for-profit science publishing model. That would be a good thing)

Open access je nedílnou součástí akademického publikování a můžeme-li tedy současnou krizi využít pro podporu něčeho dobrého, mělo by to být právě tohle. Hledejme nové způsoby, jak efektivně vydávat a šířit publikace v tomto otevřeném režimu a zároveň s tím i obchodní modely, díky nimž by taková změna mohla fungovat.

„V této složité době AEUP doporučuje zesílit veřejné i politické úsilí o co nejširší dostupnost vědeckého obsahu bez finančních bariér a zapojení národního financování do tohoto systému.“ (z prohlášení Asociace evropských univerzitních nakladatelství)

Naše šance na otevřenější a propojenější publikování

Možná to zní jako klišé, ale opravdu věřím, že současná složitá situace nakonec může být pro česká univerzitní nakladatelství přínosem. Nejen proto, že získala čas na zpracování agend, ke kterým se v běžném pracovním dni nedostane. Možná je to hlavně příležitost k dalšímu rozvoji směrem k propracovanější digitalizaci a smysluplnější otevřenosti. Abychom své knihy mohli nabídnout i zákazníkům v karanténě, musíme hledat a vylepšovat způsoby, jak je šířit a propagovat na internetu. Podaří-li se tuto situaci využít jako cestu k širšímu využití open access v akademickém publikování, budeme mít rozhodně co slavit.

Otevírat přitom není třeba jen knihy, ale i další činnosti univerzitních nakladatelů. Inspiraci můžeme najít ve spolupráci s partnerskými univerzitními nakladateli (např. právě v rámci AEUP) anebo třeba při sledování webinářů, které právě teď hojně nabízejí zahraniční univerzity. Musíme být doma, ale můžeme tak alespoň naplno využít možností, jež nám poskytuje celosvětová síť, která nás všechny propojuje.

Stávající „zastavený“ čas nabízí v neposlední řadě příležitost k zamyšlení nad tím, co je pro nás (kromě zdraví!) opravdu důležité. V čem jsou univerzitní nakladatelství přínosem pro domovské univerzity a pro společnost? Čím jsou v rámci knižního trhu unikátní? Ano; tržby z prodeje knih letos nepochybně poklesnou. Pro univerzitní nakladatelství to však nemusí být jen důvod k panice, ale i něco, co můžeme využít ve prospěch nás všech.

- Martina Dvořáková, členka výkonného výboru AEUP a redaktorka Nakladatelství Munipress. Článek původně vyšel na portálu www.publikujemevedu.cz.