Čím je kniha Koráb pohádek podle tebe zajímavá?
Z pohledu editorky je kniha Koráb pohádek zajímavá tím, že odhaluje příběhy, které zůstávaly 70 let skryté očím čtenářů. Bylo pro mě velikým překvapením, že se v Bassově pozůstalosti vyskytují nevydané texty, to jsem u tak slavného jména nečekala. Z pohledu čtenářů je myslím zajímavá tím, že je každá z pohádek jedinečná. Stejně jako je každý národ na světě jiný, má i každý ze třiačtyřiceti textů jinou atmosféru. A zvídaví čtenáři (děti i dospělí) určitě ocení, že si z četby odnesou mnoho znalostí.

Co tě na tvé práci pro Koráb nejvíce bavilo?
Nejvíc mě bavilo dohledávání pohádek. V Bassově pozůstalosti totiž všechny texty nebyly, a tak je bylo nutné hledat v Lidových novinách a časopise Světozor. Připadala jsem si jako detektiv. Bylo nutné si objednat noviny z daných let a všechny projít; Světozor stránku po stránce, v Lidovkách každý Dětský koutek (dětskou rubriku). Dvě z pohádek stále chyběly a já už ztrácela naději, měla jsem dokonce vymyšlené zdůvodnění, proč v souboru nejsou. Ale našla jsem je! Obě byly ve speciálním vánočním vydání Lidových novin, vyšly mimo Dětský koutek. Zrudla jsem radostí a tak šťastnou mě dlouho předtím a dlouho potom nikdo neviděl!

Čím je kniha Koráb pohádek podle tebe zajímavá?
Na knize mě jednoznačně zaujaly dvě věci – její různorodost a jakási syrovost. Ne každá pohádka dopadne úplně dobře, a tak Vás baví číst, protože se nedá nic předpokládat s určitostí. Pro ilustrátora (a věřím, že určitě pro každého čtenáře) je požehnáním, když se to v pohádkách hemží draky, čerty, čaroději, zvířaty a dalšími bytostmi, které podněcují lidskou představivost. Přičemž ne všechna zvířátka jsou hodná, některé prasátko je totiž schopno zákeřně zakousnout a další zvíře přelstí nehezky druhé… Příběhy jsou tak barvité, napínavé, dobrodružné, romantické a leckdy i dost akční. Čtenář zkrátka nemá šanci se nudit!

Co tě na tvé práci pro Koráb nejvíce bavilo?
Rád kreslím fantaskní světy. Zároveň mě zadavatelé nelimitovali požadavkem, aby vše bylo líbivé a pohádkové. Tudíž pokud kreslím čerta, je to pekelný vazbič s pořádnými rohy, a ne nějaký pitoreskní skřet. Pokud kreslím draka, má křídla, která ho unesou, a tesáky, kterými roztrhá chlapa na pár kousnutí… Nemusím se přizpůsobovat publiku s ohledem na (dalo by se předpokládat) nižší věk čtenářů, protože si troufnu tvrdit, že tyto pohádky jsou pro všechny věkové kategorie, určitě i pro dospělé. Pomocí štětců, kterými jsem lavíroval perokresby, jsem ilustracím dodával na oné syrovosti a temnosti, pokud bylo téma jemnější, použil jsem sytější barvy. Tvorba byla tedy svobodná, volná, vše vznikalo skoro samo od sebe… Důkazem budiž velké množství obrázků, které knihu, jak doufám, oživí a čtenáře opětovně donutí, aby si ji otevřeli.

Čím je kniha Koráb pohádek podle tebe zajímavá?
Kniha se mi zdá zajímavá formou, kterou jsme pro ni vybrali. Koráb pohádek je obsahem i jazykem vlastně tradiční dílo a mně se líbí, že jsme se od toho dokázali odpoutat a zvolili jsme současnější polohu jeho výtvarného zpracování. Ilustrace, které kniha obsahuje, jsou někdy trochu syrové až drastické. Jsem ráda, že jsme se nebáli jít touto cestou. Ony ty texty jsou totiž také takové. A to je druhý důvod, proč mi kniha připadá zajímavá. Pohádky jsou z různých koutů světa. Podle jejich názvu si vždycky myslím, že příběh neznám, ale nakonec se ukáže, že znám. Že tam vystupují třeba jiné postavy, děj je malinko jiný, ale mají často stejnou pointu jako pohádky, které jsem slýchávala jako malá.

Co tě na tvé práci pro Koráb nejvíce bavilo?
Správná odpověď by asi byla, že mě bavilo vytvářet pro knížku design, když jsem její grafik. A je to samozřejmě tak. Pro mě je vždy za odměnu dostat se ke knize, které věřím. Často totiž pracuji na knihách, které nazývám „kusovky“. Jsou to knihy, které potřebují sazbu, dám jim nějakou formu, projdou mi rukama, jsou pryč a nic ve mně nezanechají. Vážím si práce na knihách, ve kterých vidím nějaký potenciál, věřím, že jsou dobré a zasluhují si mnoho péče a pozornosti. Snažím se jim ji věnovat a mám z toho radost. Není to pak jen o odvedené práci a penězích, ale najednou má člověk po deseti „kusovkách“ možnost probudit se a zase si uvědomit, proč si tuto profesi vybral, co na ní má rád…
A také mě baví při práci na knize ty pohádky číst. To mě baví opravdu hodně; někdy mě rozesmívají, někdy pohoršují… Rozhodně je doporučuji k přečtení!