Moravia between Gravettian and Magdalenian
Zdeňka Nerudová, Petr Neruda
10.5817/CZ.MUNI.M210-7781-2015-28
NERUDOVÁ, Zdeňka and NERUDA, Petr. Moravia between Gravettian and Magdalenian. In: Sandra SÁZELOVÁ, Martin NOVÁK and Alena MIZEROVÁ (eds.). Forgotten times and spaces: New perspectives in paleoanthropological, paleoetnological and archeological studies. 1st Edition. Brno: Institute of Archeology of the Czech Academy of Sciences; Masaryk University, 2015, pp. 378-394. ISBN 978-80-7524-000-2; 978-80-210-7781-2. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-7781-2015-28.
Abstract
The Last Glacial Maximum (LGM) in Central Europe can be asociated with the end of Gravettian and and the onset of Magdalenian. Decreasing of number of known localities is usually interpreted, upon the global reconstruction of clima, as addaptation of humans on hard climatic conditions. The paleobiological records shows, that the local and micro-local conditions in Moravia differed from global ones and there were refugies with the milder climate. Up to now we related 49 localities with the period of LGM and the beginning of LGT. The analysis of the relationship between the position of a locality and the surrounding landscape has revealed that we are able to distinguish at least two different settlement strategies, which might represent two techno-typological groups at the time of LGM in Moravia.
Keywords
Moravia, LGM, Epigravettian, GIS analyses, settlement dynamics
Résumé
La période du Dernier maximum glaciaire est définie par la baisse du niveau de la mer et l’expansion maximale du glacier continental entre 26,5–20/19 ka cal BP. Du point de vue archéologique, elle coincide, en Europe Centrale, avec la fin du Gravettien vers 24–25 ka cal. BP et l’avènement de la colonisation Magdalénienne, les changements climatiques en cours ayant dû causer une forte diminution du nombre de sites connus. Néanmoins, la géomorphologie de l’Europe Centrale diffère de celle des plaines du nord et de l’ouest. Ainsi, les conditions locales des écosystèmes, perceptibles à travers les pollens et la malacofaune, semblent plus favorables en Europe Centrale. À partir de la datation, de la position stratigraphique et/ou de l’analyse typo-technologique des assemblages lithiques, 49 sites se placent dans l’intervalle entre le Gravettien et le Magdalénien en Moravie. Ces sites (tab. 1) correspondent à plusieurs groupes régionaux implantés à proximité des larges bassins de grandes rivières, dans les vallées au cours d’eau plus petits et sur les pentes protégées des régions vallonnées plus éloignées des grands cours d’eau. L’analyse des attributs (types de site et leur implantation dans le terrain) montre que la plupart des gisements se trouvent dans les endroits favorables du point de vue microclimatique, en dehors des régions les plus exploitées. Les différents modèles d’organisation de l’habitat coïncident avec la distinction des industries de l’Epigravettien et de l’Epiaurignacien (ou Aurignacien final) (fig. 3), c’est-à-dire les sites avec ou sans outillage caréné (fig. 4). En Moravie, il est peu probable qu’il ait existé une véritable discontinuité de l’occupation comme cela fut, par exemple, le cas en Allemagne. A défaut de « dépeuplement », il faut plutôt envisager l’existence de changements dans le système de l’exploitation des sources. Une telle situation aurait permis une coexistence éventuelle entre une population Gravettienne autochtone et des nouveaux venus, représentants du Magdalénien.
Zusammenfassung
Das Letzte Glaziale Maximum (LGM) ist geprägt durch ein Absinken des Meeresspiegels und der damit zusammenhängenden maximalen Ausbreitung der kontinentalen Gletscher zwischen 26.5–20/19 ky cal BP. Archäologisch wird es in Mitteleuropa mit dem Ausklingen des Gravettien um 24–25 ky cal BP und dem Beginn der magdalenischen Kolonisierung verknüpft, wobei die Klimaveränderungen mit einer starken Abnahme der Anzahl bekannter Fundstellen einhergeht. Nichtsdestoweniger begünstigte die Geomorphologie Mitteleuropas, die sich von der in den nördlichen und westlichen Ebenen unterscheidet, die Entwicklung lokaler Ökosysteme, die sich gemäß der Pollenreste oder Malakofauna als Gunsträume darstellen. Anhand von Datierung, stratigraphischer Position und technologisch-typologischer Analyse der Steinwerkzeuge können in Mähren insgesamt 49 Fundstellen in die Zeitspanne zwischen Gravettien und Magdalénien gereiht werden, die mehrere Regionalgruppen bilden (in der Nähe weiter Beckenlandschaften großer Flüsse, in Tälern kleinerer Wasserläufe sowie auf geschützten Hängen der Hügellandschaften in größerer Entfernung von großen Wasserläufen). Die Analyse der Attribute (Charakter der Fundstelle und ihre Lage im Terrain) zeigt, dass die meisten Fundstellen in mikroklimatisch günstigen Positionen außerhalb exponierter Gebiete vorkommen. Verschiedene Modelle der Siedlungsstratigraphie spiegeln die Unterscheidung der Industrien in Epigravettien und Epiaurignacien (Abbildung 3) wider, und eventuell Fundstellen ohne und mit „carinated types“ (Abbildung 4). In Mähren kam es zu keiner tatsächlichen Diskontinuität der Besiedlung, wie es z.B. in Deutschland der Fall war, und deshalb kam es eher zu Veränderungen bei der Ressourcennutzung als zu Abwanderungen. Dies würde eine eventuelle Koexistenz der autochthonen Träger des Epigravettien mit Neuankömmlingen – den Trägern des Magdalénien – ermöglichen.
References
ALLSWORTH-JONES P., 1986: The Szeletian and the transition from Middle to Upper Palaeolithic in central Europe. Oxford.
ANDERSEN K. K., SVENSSON A., JOHNSEN S. J., RASMUSSEN S. O., BIGLER M., RÖTHLISBERGER R., RUTH U., SIGGAARD-ANDERSEN M.-L., PEDER STEFFENSEN J., DAHL-JENSEN D., VINTHER B. M., CLAUSEN H. B., 2006: The Greenland Ice Core Chronology 2005, 15–42 ka. Part 1: constructing the time scale. Quaternary Sci Rev 25, 23–24: 3246-3257. DOI: 10.1016/j.quascirev.2006.08.002
BAYER J., STUMPF G., 1929: Die eiszeitlichen Stationen auf dem Gilschwitzer Berg in Troppau. Eiszeitalter und Urgeschichte 6: 109-137.
BELCREDI L., ČIŽMÁŘ M., KOŠTUŘÍK P., OLIVA M., SALAŠ M., 1989: Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno.
BIGELOW N. H., BRUBAKER L. B., EDWARDS M. E., HARRISON S. P., PRENTICE I. C., ANDERSON P. M., ANDREEV A. A., BARTLEIN P. J., CHRISTENSEN T. R., CRAMER W., KAPLAN J. O., LOZHKIN A. V., MATVEYEVA N. V., MURRAY D. F., MCGUIRE A. D., RAZZHIVIN V. Y., RITCHIE J. C., SMITH B., WALKER D. A., GAJEWSKI K., WOLF V., HOLMQVIST B. H., IGARASHI Y., KREMENETSKII K., PAUS A., PISARIC M. F. J., VOLKOVA V. S., 2003: Climate change and Arctic ecosystems: 1. Vegetation changes north of 55°N between the last glacial maximum, mid-Holocene, and present. Journal of Geophysical Research: Atmospheres 108, D19: 8170.
CLARK P. U., DYKE A. S., SHAKUN J. D., CARLSON A. E., CLARK J., WOHLFARTH B., MITROVICA J. X., HOSTETLER S. W., MCCABE A. M., 2009: The Last Glacial Maximum. Science 325, 5941: 710-714. DOI: 10.1126/science.1172873
CRONIN T. M., 1999: Principles of Climatology. Columbia University Press, New York.
DJINDJIAN F., BOSSELIN B., 1994: Périgordien et Gravettien: l’épilogue d’une contradiction ? Préhistoire Européenne 6: 117-132.
EEA, 2004: Elevation map of Europe. City.
EHLERS J., ASTAKHOV V., GIBBARD P. L., MANGERUD J., SVENDSEN J. I., 2013: GLACIATIONS Late Pleistocene in Eurasia. In: S. A. Elias, C. J. Mock (Eds.): Encyclopedia of Quaternary Science (Second Edition). Pp. 224-235. Elsevier, Amsterdam.
HORSÁK M., CHYTRÝ M., 2010: Krajiny zamrzlé v čase I. Jižní Sibiř – současná analogie střední Evropy v době ledové. Živa, 3: 118-120.
HUBBERTEN H. W., ANDREEV A., ASTAKHOV V. I., DEMIDOV I., DOWDESWELL J. A., HENRIKSEN M., HJORT C., HOUMARK-NIELSEN M., JAKOBSSON M., KUZMINA S., LARSEN E., LUNKKA J. P., LYSÅ A., MANGERUD J., MÖLLER P., SAARNISTO M., SCHIRRMEISTER L., SHER A. V., SIEGERT C., SIEGERT M. J., SVENDSEN J. I., 2004: The periglacial climate and environment in northern Eurasia during the Last Glaciation. Quaternary Sci Rev 23, 11–13: 1333-1357.
KADLEC J., GRYGAR T., SVĚTLÍK I., ETTLER V., MIHALJEVIČ M., DIEHL J. F., BESKE-DIEHL S., SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ H., 2009: Morava River foothplain development during the last millenium, Strážnické Pomořaví, Czech Republic. The Holocene 19, 3: 499-509. DOI: 10.1177/0959683608101398
KLÍMA B., 1956: Nová paleolitická stanice v Gottwaldově - Loukách. Anthropozoikum V: 425-437.
KLÍMA B., 1983: Mladopaleolitická industrie ze Zelené hory. Archeologické rozhledy 35: 601-608.
KOŠTUŘÍK P., KOVÁRNÍK J., MĚŘÍNSKÝ Z., OLIVA M., 1986: Pravěk Třebíčska., Brno - Třebíč.
KUNEŠ P., 2008: Předneolitická krajina, vegetace a role moderního člověka ve střední Evropě. Živa, 4: 146-150.
KUSSNER M., 2010: The Late Upper Palaeolithic in the catchment area of the River Saale – facts and considerations. Quartär 57: 125-137.
LOŽEK V., 2009: Refugia, migrace a brány II. Ve světle dnešních poznatků. Živa, 5: 194-198.
LOŽEK V., 2010a: Spraš a sprašová step – přehlížený biom ledových dob I. Spraš – zemina dvou tváří. Živa, 3: 98-101.
LOŽEK V., 2010b: Spraš a sprašová step – přehlížený biom ledových dob II. Sprašová step – významný prvek glaciální krajiny. Živa, 4: 146-149.
MILLER G. H., BRIGHAM-GRETTE J., ALLEY R. B., ANDERSON L., BAUCH H. A., DOUGLAS M. S. V., EDWARDS M. E., ELIAS S. A., FINNEY B. P., FITZPATRICK J. J., FUNDER S. V., GEIRSDÓTTIR A., HERBERT T. D., HINZMAN L. D., KAUFMAN D. S., MACDONALD G. M., POLYAK L., ROBOCK A., SERREZE M. C., SMOL J. P., SPIELHAGEN R., WHITE J. W. C., WOLFE A. P., WOLFF E. W., 2013: Paleoclimate. Paleoclimate History of the Arctic. In: S. A. Elias, C. J. Mock (Eds.): Encyclopedia of Quaternary Science (Second Edition). Pp. 113-125. Elsevier, Amsterdam.
MLEJNEK O., 2013: Paleolitické osídlení východních svahů Drahanské vrchoviny. PhD. Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, Masarykova univerzita, Brno.
MONTET-WHITE A., 1994: Alternative Interpretations of the Late Upper Paleolithic in Central Europe. Annual Review of Anthropology 23, 1: 483-506. DOI: 10.1146/annurev.an.23.100194.002411
MOZOLA J., 2013: Rozlišení mladopaleolitických kultur na podkladě technologické analýzy sbíjení kamenných polotovarů. Bc. Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, Masarykova univerzita, Brno.
NADACHOWSKI A., LIPECKI G., WOJTAL P., MIĘKINA B., 2011: Radiocarbon chronology of woolly mammoth (Mammuthus primigenius) from Poland. Quaternary International 245, 2: 186-192. DOI: 10.1016/j.quaint.2011.03.011
NERUDA P., 2006: Neandertálci na Kotouči u Štramberka. Olomouc.
NERUDA P., 2010: Chronologická pozice paleolitického osídlení jeskyně Balcarky ve středoevropském kontextu. In: Z. Nerudová (Ed.): Jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Anthropos 31 (N.S.23). Pp. 83-95. Moravské zemské muzeum. Brno.
NERUDA P., NERUDOVÁ Z., ČULÍKOVÁ V., 2009: Loštice I - Kozí vrch. Magdalénienská stanice v Horním Pomoraví. AMM Sci. soc. 94: 39-64.
NERUDOVÁ Z., 2010: Revize paleolitických nálezů z ulice Kamenné (Brno-Štýřice). AMM Sci.soc 95, 2: 3-11.
NERUDOVÁ Z. (Ed.), 2010: Jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Anthropos 31 (N.S.23). Moravské zemské muzeum. Brno.
NERUDOVÁ Z., 2015: On site settlement activities: the example of the Epigravettian site of Brno-Štýřice III (Czech Republic). Anthropologie (Brno) 53, 1-2: 245-256.
NERUDOVÁ Z., NERUDA P., LISÁ L., ROBLÍČKOVÁ M., 2012: Záchranný výzkum mladopaleolitických lokalit v Brně-Štýřicích v kontextu osídlení Brněnska. Archeologické rozhledy 64, 4: 591-627.
OLIVA M., 1987: Aurignacien na Moravě. Kroměříž.
OLIVA M., 1991: Mladopaleolitická stanice s radiolaritovou industrií v Brně-Jundrově. AMM Sci.soc. 76: 19-29.
OLIVA M., 1998: Gravettien východní Moravy. AMM Sci.soc. 83: 3-65.
OLIVA M., 2003: Gravettien okrajových zón Pálavského mikroregionu a menších sídelních oblastí na Moravě. AMM Sci.soc. 88: 91-131.
OLIVA M., 2005: Palaeolithic and Mesolithic Moravia. Moravské zemské muzeum. Brno.
OLIVA M., 2007: Gravettien na Moravě. Masarykova Univerzita. Brno.
POKORNÝ P., 2011: Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán.
RASMUSSEN S. O., ANDERSEN K. K., SVENSSON A. M., STEFFENSEN J. P., VINTHER B. M., CLAUSEN H. B., SIGGAARD-ANDERSEN M. L., JOHNSEN S. J., LARSEN L. B., DAHL-JENSEN D., BIGLER M., RÖTHLISBERGER R., FISCHER H., GOTO-AZUMA K., HANSSON M. E., RUTH U., 2006: A new Greenland ice core chronology for the last glacial termination. Journal of Geophysical Research: Atmospheres 111, D6: D06102. DOI: 10.1029/2005JD006079
RASMUSSEN S. O., SEIERSTAD I. K., ANDERSEN K. K., BIGLER M., DAHL-JENSEN D., JOHNSEN S. J., 2008: Synchronization of the NGRIP, GRIP, and GISP2 ice cores across MIS 2 and palaeoclimatic implications. Quaternary Sci Rev 27, 1–2: 18-28.
RAY N., ADAMS J. M., 2001: A GIS-based Vegetation Map of the World at the Last Glacial Maximum (25,000-15,000 BP). Internet Archaeology 11.
REIMER P. J., BAILLIE M. G. L., BARD E., BAYLISS A., BECK J. W., BLACKWELL P. G., BRONK RAMSEY C., BUCK C. E., BURR G. S., EDWARDS R. L., FRIEDRICH M., GROOTES P. M., GUILDERSON T. P., HAJDAS I., HEATON T. J., HOGG A. G., HUGHEN K. A., KAISER K. F., KROMER B., MCCORMAC F. G., MANNING S. W., REIMER R. W., RICHARDS D. A., SOUTHON J. R., TALAMO S., TURNEY C. S. M., VAN DER PLICHT J., WEYHENMEYE C. E., 2009: Intcal09 and Marine09 Radiocarbon Age Calibration Curves, 0-50,000 Years Cal Bp. Radiocarbon 51, 4: 1111-1150.
SKRZYPEK G., WIŚNIEWSKI A., GRIERSON P. F., 2011: How cold was it for Neanderthals moving to Central Europe during warm phases of the last glaciation? Quaternary Sci Rev 30, 5-6: 481-487. DOI: 10.1016/j.quascirev.2010.12.018
SKUTIL J., 1932: Zpráva o nové paleolitické stanici v Brně, objevené roku 1929. Časopis moravského musea, (AMM Sci. soc.) 26/27 (1929–1930), 436–440.
SOMMER R. S., NADACHOWSKI A., 2006: Glacial refugia of mammals in Europe: evidence from fossil records. Mammal Review 36, 4: 251-265. DOI: 10.1111/j.1365-2907.2006.00093.x
SVENSSON A., ANDERSEN K. K., BIGLER M., CLAUSEN H. B., DAHL-JENSEN D., DAVIES S. M., JOHNSEN S. J., MUSCHELER R., RASMUSSEN S. O., RÖTHLISBERGER R., PEDER STEFFENSEN J., VINTHER B. M., 2006: The Greenland Ice Core Chronology 2005, 15–42 ka. Part 2: comparison to other records. Quaternary Sci Rev 25, 23–24: 3258-3267. DOI: 10.1016/j.quascirev.2006.08.003
SVOBODA J., 1991: Stránská skála. Výsledky výzkumu v letech 1985-1987. Památky archeologické 82: 5-47.
SVOBODA J., 1994: The Upper Paleolithic settlement of the Vyškov Gate. Regional survey, 1988-1992. Památky archeologické 85: 18-34.
SVOBODA J., 1999: Opava (okr. Opava). Přehled výzkumů 40, 1997-1998: 168-174.
SVOBODA J., FIŠÁKOVÁ M., 1999: Velké Pavlovice (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 40, 1997-1998: 184-186.
SVOBODA J., PŘICHYSTAL A., 1987: Szeletská industrie z Vincencova (Otaslavice, okr. Prostějov). AMM Sci.soc. 72: 5-19.
SVOBODA J. A., 2006: Sídelní archeologie loveckých populací. K dynamice a populační kinetice mladého paleolitu ve středním Podunají. Přehled výzkumů 47: 13-31.
SVOBODA J. A., HAVLÍČEK P., LOŽEK V., MACOUN J., MUSIL R., PŘICHYSTAL A., SVOBODOVÁ H., VLČEK E., 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Archeologický ústav AVČR, Brno.
SVOBODA J. A., NOVÁK M., 2004: Eastern Central Europe after the Upper Pleniglacial: Changing Points of Observation. Archäologisches Korrespondenzblatt 34, 4: 463-477.
SVOBODOVÁ H., 2002: Vývoj vegetace. In: J. Svoboda (Ed.): Paleolit Moravy a Slezska. 2. aktualizované vydání. Pp. 48-51, Dolnověstonické studie, Vol. 8, Brno.
ŠKRDLA P., 1999: Jaroslavice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 40, 1997-1998: 156-157.
ŠKRDLA P., 2005: The Upper Paleolithic on the Middle Course of the Morava River. Brno.
ŠKRDLA P., KNOTEK P., KUČA M., RYCHTAŘÍKOVÁ T., EIGNER J., BARTÍK J., VOKÁČOVÁ J., VOKÁČ M., NIKOLAJEV P., 2012: Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce - příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny. Acta Musei Moraviae - Sci. soc. 97, 2: 209-223.
ŠKRDLA P., KOS P., 1999: Mokrá - Horákov (kat. úz. Horákov, okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 40 (1997-1998): 160-165.
ŠKRDLA P., NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ M., SEDLÁČKOVÁ L., ZAPLETALOVÁ D., 2005: Brno (k. ú. Štýřice, okr. Brno-město). Přehled výzkumů 46: 173-177.
ŠKRDLA P., SCHENK Z., ZAPLETAL R., 2008: Přerov (okr. Přerov). Přehled výzkumů 49: 254-257.
ŠKRDLA P., VOKÁČOVÁ J., KNOTEK P., RYCHTAŘÍKOVÁ T., 2012a: Mohelenský mikroregion na počátku mladého paleolitu. Přehled výzkumů 53, 1: 9-32.
ŠKRDLA P., KNOTEK, P., KUČA, M., EIGNER, J., BÁRTÍK,J., NIKOLAJEV, P., RYCHTAŘÍKOVÁ, T., VOKÁČOVÁ, J.,VOKÁČ, M. 2012b: Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce – příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny. AMM Sci. soc. 97/2, 209–223.
ŠKRDLA P., RYCHTAŘÍKOVÁ T., EIGNER J., BARTÍK J., NIKOLAJEV P., VOKÁČ M., NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ M., ČEREVKOVÁ A., KNOTKOVÁ J., 2014: Mohelno-Plevovce: Lokalita osídlená v průběhu posledního glaciálního maxima a pozdního glaciálu. Archeologické rozhledy 66: 243-270.
TERBERGER T., 2013: Le Dernier Maximum glaciaire entre Rhine et le Danube, un réexamen critique. In: P. Bodu, L. Chehmana, L. Klaric, L. Mevel, S. Soriano, N. Teyssandier (Eds.): Le Paléolithique supérieur ancien de l’Europe du Nord-Ouest Réflexions et synthèses à partir d’un projet collectif de recherche sur le centre et le sud du Bassin parisien. Actes du colloque de Sens (15-18 avril 2009). Pp. 415-443. Bulletin de la Société Préhistorique Francaise, Memoire 56 (Paris 2013).
TERBERGER T., STREET M., 2002: Hiatus or continuity? New results for the question of pleniglacial settlement in Central Europe. Antiquity 76, 293: 691-698. DOI: 10.1017/S0003598X00091134
VALOCH K., 1974: Eine datierte Feuerstelle des Magdaléniens in der Kůlna-Höhle bei Sloup im Mährischen Karst. Anthropozoikum 10: 111-130.
VALOCH K., 1975: Paleolitická stanice v Koněvově ulici v Brně. Archeologické rozhledy 27: 3-17.
VALOCH K., 1996: Le Paléolithique en Tchéquie et en Slovaquie. Jérôme Millon, Grenoble.
VALOCH K., 2000: Paläolithische Freilandfundstellen im nördlichen Teil des Mährischen Karstes. Acta Musei Moraviae - Sci.soc 85: 109-120.
VALOCH K., 2010: Europäische Beziehungen des mährischen Magdalénien. In: M. Połtowicz-Bobak, D. Bobak (Eds.): The Magdalenian in Central Europe. New Finds and Concepts. Pp. 9-21, Rzeszów.
VOKÁČ M., 2003: Zpráva o ověřovacím archeologickém průzkumu na paleolitické lokalitě Třebíč 1 - "Táborský mlýn". Naším krajem 10: 34-37.
WENINGER B., JÖRIS O., DANZEGLOCKE U., 2007: CalPal-2007. Cologne Radiocarbon Calibration, Palaeoclimate Research Package. City.
WIŚNIEWSKI A., FURMANEK M., BOROWSKI M., KADZIOLKA K., RAPIÑSKI A., WINNICKA K., 2012: Lithic raw material and Late Palaeolithic strategies of mobility: a case study from Sowin 7, SW Poland. Anthropologie (Brno) 50, 4: 391-409.
YOKOYAMA Y., LAMBECK K., DE DECKKER P., JOHNSTON P., FIFIELD L. K., 2000: Timing of the Last Glacial Maximum from observed sea-level minima. Nature 406, 6797: 713-716. DOI: 10.1038/35021035
